Kdyby mi někdo v mých „-nácti“ řekl, že se budu za pár let primárně věnovat józe, upřímně bych se mu vysmála. Vždycky mě totiž bavily sporty zaměřené na výkon. Jóga pro mě představovala ezobludy a příšernou nudu. Já chtěla akci, soutěžit a vítězit.

Moje transformace přišla až s nesnesitelnou bolestí zad. Tehdy jsem se naučila techniku správného dechu a divila se, proč se s tím v počátcích sportování nesetká každý. Začala jsem si uvědomovat, jak jsem své tělo doposud vůbec neposlouchala ani nevnímala. Chtěla jsem to změnit a tak jsem se začala vzdělávat.

Do jógy jsem se hlouběji ponořila až při své práci na Zanzibaru, která pro mě znamenala absolutní životní změnu. Uvědomila jsem si, že můžu pomoct podobně smýšlejícím lidem, kteří odsuzují jógu jako šílenost pro sluníčkáře nebo jsou zkrátka zaměřeni jen na výkon ať už ve sportu, v práci nebo v rodině a mají pocit, že by se jim hodila drobná rada.

Jóga pro mě znamená hlavně zdravotní cvičení spojené s vnímáním vlastního těla teď a tady. Občas si ale stejně dám jógu, kde se pořádně zpotím s vybiju energii, tentokrát ale se správným provedením. A to rozhodně není nuda.